WORKSHOP
SRBSKO 2013
Kříž
Zuzana Lapšanská, Vojtěch Beran, Júlia Androvičová, Vojtěch Bis, Šimon Kos
Kaple se zvonicí leží v samém centru obce. Tato její poloha však neskrývá výhody, protože její nejbližší okolí tvoří frekventovaná komunikace a parkoviště. Tato situace si jistě zasluhuje velkou pozornost. Prvním krokem k dalším změnám může být obnova interiéru kaple.
Interiér je na první pohled prostý - prázdnému čistému prostoru dominuje velký "levitující" kříž, jako všeobecně pochopitelný symbol křesťanské víry.
Molo
Martin Utíkal, Martin Fleischmann, Barbora Kopřivová, Lucie Feldová, Tereza Kmošková
Místo s navrženým plovoucím molem je téměř předurčeno k možnosti přímého vstupu do vody. Mírný spád, s již existujícími schody ustícími do vody, je využíván pouze jednou týdně při pravidelném měření vodní hladiny Berounky - velké energie Srbska, ale zároveň starosti. Na tuto obavu také reaguje molo svým grafickým zpracováním. Člověk zde může nejen spočinout obklopen vodou, ale také si připomenout ničivou sílu tohoto toku, kterou místní tolikrát pocítili.
Levá část je optickým pokračováním měřícího zařízení. Každý černý obdelníček značí období dvou let, červená vodorovná linie pak poukazuje na sílu povodní. Graf končí rokem 2013 s přáním již se neopakujících rozvodnění.
Celé molo je kotveno ke dnu Berounky a plave na zhruba 300 PET lahvích, aby při kolísaní vodní hladiny nedošlo k jeho porušení. Nosnost celé konstrukce je přibližně 800 kg.
Posilovna
Lukáš Houser, Eliška Pomyjová, Julie Kopecká, Kateřina Glaserová, Josef Odvárka
Lokalita bývalého dětského hřiště se nachází v bezprostřední blízkosti Srbského nádraží a lávky přes řeku Berounku. Původní hřiště bylo strženo kvůli špatnému stavu a plácek donedávna zel prázdnotou. Bylo celkem logické pokusit se oblíbené místo setkávání pro matky s dětmi obnovit, a tak jsme se pustili do návrhu prolézačky. Veřejný prostor by však měl sloužit všem. Snažili jsme se proto najít způsob, jak by mohly dětské hřiště využívat i jiné věkové kategorie. Ve výsledku námi navržená prolézačka může být lodí, hradem, jeskyní... a zároveň slouží jako venkovní posilovna. Ke stavbě jsme použili modulu celé palety a stavba dosahuje dvou metrů.
Autoři fotografií: Pavel Matoušek, Tereza Korbelová, Martin Fleischmann
Houpačky
Karolína Kopecká, Viktor Kakoš, Petr Vilhelm, Aleš Moravec, Monika Višňová
Naším dílem jsou dvě houpačky, sedátko a růžová stěna. Ale nejen to.
Blbneme a zkoušíme. Stavíme se do opozice praktickým projektům ostatních. Děláme ten jeden, který je divný, snad schválně zapomínáme na to, pro koho to děláme. Asi to vypadá, že se těm místním vysmíváme. A ano, trochu se jim smějeme, protože nikdo jiný se jim vysmívat netroufne. Odkládáme stereotyp, který je na nich nalepen jako žvýkačka na spodek stolu, na kterém teď bušíme tyhle řádky. Proč růžová? Protože jsme MIMO.
Udírna
Marek Nosek, Barbora Pilcová, Eliška Mullerová, Jan Votoček
Návrhem a realizací obecní udírny jsme udělali první krok k vytvoření místa, které bude obyvatelům sloužit k setkávání a pořádání kulturních akcí. Naší snahou bylo vytvořit objekt, který se bude využívat a zlepší kvalitu místního veřejného života. Udírnu jsme umístili v blízkosti řeky Berounky vedle zpevněného placu, který dnes slouží jako parkoviště. Udírna svým lapidárním tvarem vychází z funkčních požadavků, nic zde není zbytečné, naopak. Do návrhu jsme vtělili lavičku, na které člověka nestudí zadek. Z darovaných cihel jsme vyzdili topeniště a podezdívku pro samotné tělo udírny. Dvanáct palet, které nám byly k dispozici, jsme rozebrali a beze zbytků využili. Delší prkna posloužila na tělo udírny, kratší prkna na její ztužení a kostru lavičky. Z dřevěných hranolů jsme vyrobili sedák. Projekt byl pro nás experimentem, první takovou prací v týmu. Doufali jsme, že se podaří vše stihnout a udírna bude fungovat. Poslední workshopový večer, kdy proběhl první úspěšný test, nás vzal za srdce. Teď je nám líto, že takovou nemáme v Praze. Tak uďte a provoňte údolí Berounky! P.S.: další lavičky a podium, popřípadě malý amfiteátr by tomu místu moc slušely.